Naše půl roku dopředu plánovaná výprava během podzimních prázdnin byla na motivy Vpředu. Místo naší výpravové destinace pro nás bylo neznámé. V autě jsme dostaly první šifru, jejíž znění nám prozradilo cíl – chalupa naší Pražandy v Jablonci nad Jizerou. Anička na chaloupce už netrpělivě vyčkávala zbytek Berund :o) Burkoňky a Bleška se výpravy neúčastnily ze zdravotních a dovolenkových důvodů a nejmenovaná Beruška z Mladé Boleslavi měla hodně práce s přípravou na MS. Za to se k nám přidal historicky nemladší člen oddílu, pejsek Betinka.
Po vynošení všech našich věcí do chalupy a po zabydlení jsme společně zasedli u skvělé večeře od našeho šéfkuchaře Strejdy. Večer jsme stihli probrat pár novinek a šupky dupky do hajan.
Budíček byl opět z pohádky Křemílka a Vochomůrky. No a krutou rozcvičku jsme měli taky. Koupání v nedaleké Jizeře nás (ne)minula. K snídani jsme měli buchtové hody. Vstupenkou na výpravu byla domácí buchta. K mání jsme měli cheescake, švestkovou bublaninu, roládu, jablečnou bublaninu, srnčí ořechový hřbet a brownes. Posilněné snídaní jsme vyrazili prozkoumat vzdálenější okolí chalupy. Během procházky jsme luštili šifry a plnili různé úkoly – hod oštěpem na cíl, do dálky, poznávali jsme stromy a běhaly mezi nimi slalom. Samozřejmě jsme nezapomněli na nejmladší členku a dělali jsme hrací a spící přestávky. Po návratu do chalupy a po večeři jsme se vydaly na večerní orienťák. Všechny jsme se vrátily do 21h. Náš rekordní čas byl možná ovlivněn strachem z neznámého prostředí anebo se rok od roku zlepšujeme O zážitky z uplynulého dne jsme se po telefonu podělili s Beruškami, které na výpravě s námi nebyly a dozvěděli jsme se od nich další novinky a drby.
Ráno proběhlo ve velmi podobném duchu jako to předchozí (akorát buchty nám už došly). Betinka (i my ) jsme z předchozího dne byla unavená, takže jsme vyrazili na kratší výlet do Harrachova ke Kamenickým vodopádům. Během cesty jsme opět luštili šifry a stříleli třeba z praku. K chalupě jsme se vrátili v poledních hodinách a zopakovali jsme si různé dovednosti. Hod sekerami, střelba ze vzduchovky a jednoduchou lanovou lávku jsme zvládli skvěle. Naše upovídané hlásky jsme procvičili i ve zpěvu. Zpívali jsme s Alíkovou kytarou, harmonikou naší Lucinky a klávesami Vikouška. Večer jsme si zahráli kvíz. Otázky se týkaly tábora i našich všeobecných znalostí.
Poslední ráno jsme díky změně času vstávali o hodinu později. Šéfkuchař nám ke snídani Připravil opět luxusní palačinky. Následovalo už jenom balení a smutné loučení. Áňa zůstala na chalupě a domů jela po vlastní ose. Zbytek posádky se vydal na cestu domů. Proskákali jsme půlhodinovou kolonou, cestou jsme si udělali poznávací zájezd (uviděli nejstarší nákladní lanovku, gorilu ve štítě domu aj.) až zakempili na přehradě Les Království, kde si udělali krátkou zdravotní procházku. Přejeli jsme jen o malý kousek dál a navštívili Braunův betlém u Kuksu. Po jeho zhlédnutí a sváče jsme se nalodili, až na Betinku, která už dávno ležela v autě a spala, vyrazili k dalšímu cíli, k domovu. V Pardubkách jsme přibrzdili u Verči, následovala zastávka Na Rozhledně, v Markovicích a nakonec Lůci Vrbaťák.
Výprava uběhla velmi rychle a nemůžeme se dočkat dalšího společného setkání či výpravy!
Do kroniky zapsaly Berušky
